V pošumavském kraji je malá vesnička,
/: loučil se tam Jeník s milou,
plakala Anička.:/

Neplač, má Aničko, o to já tě prosím,
/:až já si tu vojnu odbydu,
k tobě se navrátím.:/

Nesměla Anička, nesměla čekati,
/:bohatému ji vnutili,
musela se vdáti.:/

V tom novém manželství šťastná moc nebyla,
/:než se rok s rokem sešel,
hrana ji zvonila.:/

Jeníček se vrátil, hledal svou Aničku,
/:smutně kráčí po hřbitově,
čte nápis na křížku.:/

Co jste to rodiče, co jste to dělali,
/:že jste mojí Anduličku
zemříti nechali.:/

V háječku zeleném roste plno kvítí,
/:leží tam Jeník s Aničkou,
slunce na ně svítí.:/